Ahoj, jmenuji se Jana a už od roku 1999 žiji na jihozápadě Anglie. Dnes se s vámi chci podělit o svou cestu – plnou zatáček, odboček, zkoušek i krásných setkání – která mě nakonec dovedla ke splnění snu stát se překladatelkou.

Jak to začalo

S angličtinou jsem začínala ve třetí třídě. Byla to láska na první pohled.
Naše paní učitelka byla vlastně původem ruštinářka, která byla o pár lekcí před námi – ale děti nic takového neřeší. Já jsem si už tehdy zamilovala svět jazyků.

Postupně přibyla němčina, ruština, francouzština a latina. A stejně rychle rostl i jeden velký dětský sen:
Jednou budu překladatelka.

Po gymnáziu jsem udělala první krok – začala jsem studovat angličtinu a francouzštinu v Praze. Jenže život si vymyslel jiný scénář…

Když se sen začne rozplývat

Studium nebylo úplně podle mých představ. Byla jsem tak trochu rebel.
Začala jsem doučovat angličtinu a vydělávat na cestu do Anglie, o které jsem snila od dětství.

V únoru 1999 jsem nastoupila do autobusu na Florenci a jela vstříc dobrodružství. Měla to být roční zkušenost jako au-pair… a pak Kanada… a potom celý svět.

Jenže po dvou týdnech jsem potkala svého budoucího manžela – a můj život dostal úplně nový směr.
Svatba, děti, práce… typický příběh mnoha českých au-pair v Anglii.

Sen o překladatelství stojí – ale život jde dál

Když jsem si začala hledat práci, přišel první problém:
v Česku jsem studovala jazyky, ale vysokou jsem nedokončila. Měla jsem jen maturitu a v Anglii mi byla moje „školní angličtina“ k ničemu.

Moje francouzština nebyla na profesionální úroveň, studovat v té době nepřipadalo v úvahu – a tak jsem nastoupila jako ošetřovatelka.

A byla to jedna z nejlepších zkušeností mého života.

Za tři roky práce u starších Angličanů jsem se o anglickém způsobu života naučila víc než kdekoliv jinde.
Pokud vás to zajímá, přečtěte si můj článek Pár postřehů jedné obyčejné holky z Anglie, který kdysi vyšel na webu Magazín Velká Británie.

Pár postřehů jedné obyčejné holky z Anglie aneb jací ti Angličani vlastně jsou?

Od pedikérky zpět k jazykům – a první velký krok

Po práci ošetřovatelky přišla práce pedikérky – už jako živnostník.
A právě tehdy jsem začala přemýšlet, jak svůj dlouho zapomenutý sen oprášit.

Občas se ke mně dostal nějaký ten překlad. Ale věděla jsem, že bez oficiální kvalifikace to nikam nepovede. A tak jsem začala hledat cestu:

🔸 našla jsem překladatelský kurz,
🔸 složila náročnou zkoušku Diploma in Translation od britského Institutu lingvistů,
🔸 vytvořila si web www.czechenglishtranslator.co.uk,
🔸 začala nabízet své služby profesionálně.

A pak už… the rest is history

Už více než 15 let se plně věnuji překladatelství. Přeložila jsem stovky dokumentů:

• rodné listy

• oddací listy

• maturitní vysvědčení

• vysokoškolské diplomy

• lékařské zprávy

• kupní smlouvy

• rozvodové rozsudky

• výpisy z rejstříku trestů

• dokumenty pro ambasády

Každý týden překládám pro České velvyslanectví v Londýně a Manchesteru.
Jako překladatelka s razítkem pracuji hlavně pro klienty, kteří potřebují oficiální, ověřené překlady.

Když vás práce dožene k slzám

Někdy ale překládám texty, které v sobě nesou víc než jen věty.
Jsou to životní příběhy.

Jeden z nich nikdy nezapomenu.

Napsal mi anglický klient, Vic. Na půdě objevil kufr plný dopisů, které psal jeho otec Arnošt – Čech, který přežil válku. Dopisy byly v češtině. Vic o minulosti svého otce nic netušil.

Dopis po dopisu jsem překládala příběh muže, kterému nacisté vzali obchod, rodinu i domov.
Arnošt popisoval:

• deportace svých rodičů,

• ztrátu manželky a dětí,

• transport do Terezína a Osvětimi,

• zoufalé pátrání po své osmileté dceři Janě,

• její tvář na filmovém záběru z osvobozené Osvětimi…

• a nakonec i to, že ji už nikdy nenašel.

Vic o tom nikdy nic nevěděl. Arnošt o své minulosti celý život mlčel.

V únoru 2023 jsem byla pozvána na vernisáž Holocaust Letters v muzeu Wiener Holocaust Library v Londýně, kde byly vystaveny i fotografie Arnoštovy rodiny. Byl to okamžik, na který nezapomenu.

Doporučení šéfredaktorky – Eva Burešová

Milé ženy,
s velkou radostí doporučuji překladatelku Janu Garnsworthy, jejíž příběh zaujal i nás v redakci. Její práce je profesionální, přesná a zároveň citlivá – což je u překladů, které často zasahují do osobních životů, nesmírně důležité.

Jana má:

✔ 25 let života v Anglii
✔ oficiální kvalifikaci Diploma in Translation
✔ dlouholetou spolupráci s českými ambasádami
✔ stovky odborných i osobních překladů

Pokud potřebujete ověřený překlad pro matriku, britské úřady, ambasádu nebo soud, nebo pokud chcete přeložit dokument, který je pro vás citově důležitý, Jana je člověk, kterému můžete důvěřovat.

Web: www.czechenglishtranslator.co.uk

S úctou,
Eva Burešová, šéfredaktorka newsletteru Ženy a maminy v UK a v zahraničí