Dnes 9. 8. 2024 se konal v 19,30 ve městě, kde bydlím – „Manifest Irů proti imigrantům.“
Co znepokuje Irské občany? Zvýšila se kriminalita, i tady se bohužel rozšířil prodej drog a omamných látek, toto prokletí se bohužel šíří po celém světě. Irové bojují proti lidem, kteří využívají systém a berou dávky a nechtějí pracovat. Tomu rozumím.
Znám však spoustu lidí, (Češi, Slováci, Poláci, Rumuni, Bulhaři… ) kteří zde poctivě pracují, odvádí daně, nesnáší drogy stejně jako já a nikdy by je nevzali!!! Jsou to slušní a poctiví imigranti!
Tuto práci by popravdě Irové nedělali. Jde o práci v Moy parku, Cranswicku, Altexu… I já mám zde odpracovaných spoustu let. A pamatuji si dobu, že to byli právě Irové, kteří nám děkovali, že tu žijeme a poctivě pracujeme.
Byla jsem svědkem a viděla jsem v parku partu rumunských puberťáku, kteří slovně napadali irského chlapce a byl opravdu dost vyděšený pronic zanic.
Určitě toto chování bylo nevhodné a i my ostatní byli tímto pohoršení!
Z druhé strany si všichni pamatujeme, jak vloni zahynula tragicky dívka, kterou zabili právě Irové, byla to krutá vražda nad kterou jsme my slušní imigranti nechápavě kroutili hlavou a byli značně zarmouceni a znepokojeni!
Co chci říct? Jsme lidé a to dobří a zlí. Je jedno jestli jsme rodilí Irští občané, nebo jsme přicestovali z různých krajin, protože ke svému životu potřebujeme stabilitu, práci, svobodu, kterou jsme neměli v našich dřívějších domovech. Chceme milovat svůj druhý domov, tak jak tomu bylo doposud.
Já učím a vychovávám svá vnoučata k tomu, aby respektovala učitele, uctívala a milovala své blízké, kamarády, kamarádky. Vždy jim říkám, hledejte kamarády podobné vám. Je jedno jaké barvy pleti je člověk, důležité je, aby byl poctivý, hodný, slušný a respektoval druhé.
Má vnoučata mají spoustu přátel, díky tomu, že jsou k tomu vychovávána. Já jsem tomu ráda a podporuji jejich kamarádství s Iry, ale i Rumuny, Bulhary, prostě se všemi slušnými dětmi, které znají ze svých škol.
V dnešním světě je plno zla, násilí a děti jsou plné strachu a obav. Určitě není v pořádku, když děti, které tu žijí, chodí do školy a mají tu své domovy se bojí vyjít ven kvůli protestu, který se dnes konal.
Tyto děti nemohou za to, že nás osudy zavedli sem a chtějí žít v míru a spokojeně si hrát a užívat mládí. Vždyť spousta se jich zde i narodily.
Já nechápu absolutně dnešní dobu. My když jsme byly děti, neměly jsme dětství, kde zvítězila vulgarita, hulvátství a bezbrannost.
Měly jsme spoustu zábavy, sportu, odřená kolena a plno dobrodružství.
Dnešní děti mají pohádky plné zla, násilí. A venku slyší zlá a sprostá slova.
Neříkám, že se nám tu špatně žije. Do dnešního dne se mne a rodině žilo skvěle, ale dnes je mi do pláče, když se mně můj 9.letý vnuk ptá: „Babi, kdy ti zlí budou dnes rozbíjet okna?!“
Zároveň jsem šťastná, že dnešní protest proběhl úplně hladce a v míru.
Po ulicích šla skupina asi 30. lidí, drželi v rukou vlajky a někteří mne i pozdravili.
Chvála Bohu to tu není jak v Belfastu, Anglii…
Děkuji, že lidé dokážou být v dnešní době ještě lidé. Přeji si, aby vždy vládl jen mír, láska a zmizela nenávist a zlo.
