Turistika. Slovo, které v sobě ukrývá dobrodružství, bláto na botách, výšlapy do kopců, kde si říkáte „Proč to vlastně dělám?“, a zároveň ten opojný pocit, když konečně dorazíte na vrchol a zjistíte, že výhled za to fakt stál.
My, ženy a maminy (někdy i s tatínky a dětmi v závěsu), jsme si tuhle krásnou aktivitu zamilovaly. Není nad to sbalit batoh, dát si do kapsy pár müsli tyčinek, odhodlání (a náplasti) a vyrazit do přírody. Tam, kde signál slabne, ale sílí vnitřní klid.
🎒 Jak poznáte turistu amatéra?
• Vypadá nadšeně na začátku trasy.
• Má nové boty – bílé! (…ehm, na začátku)
• Po 20 minutách se ptá, jestli už jsme „skoro tam“.
• Za odměnu si po cestě koupí obří zmrzlinu. I v říjnu.
🐾 Děti na výletě:
Děti si nejprve myslí, že to bude nuda. Po dvaceti minutách běží lesem jak divoké kozy, klacíkem bojují s draky a hledají poklad (nejčastěji je to šiška v mechu). Nakonec spí v autě s kečupem od párku v ruce. A vy víte, že to stálo za to.
⛰ Nejlepší okamžiky turistiky:
✓ První lok z vody po výšlapu do kopce. (Nebo kafe z termosky – kdo ví, ví.)
✓ Ticho lesa přerušené jen smíchem vašich dětí.
✓ Pocit „zvládli jsme to“, i když cesta byla náročná.
✓ Fotka na vrcholu, kde vypadáte jako přeživší, ale šťastní.
A jestli nemáte zrovna hory po ruce? Nevadí. Vyrazte do nejbližšího parku, lesa nebo k rybníku. Vemte s sebou kamarádku, děti, psa nebo jen sami sebe. Příroda je ten nejlepší terapeut, trenér i přítel.
Tak co, jde se na výlet? A nezapomeňte: puchýře zmizí, ale vzpomínky zůstanou. 🌞
S láskou k botám od bláta
